Vlhlavy
Historie
Shrnutí
Založení vesnice není přesně historicky doloženo. Je ale pravděpodobné, že nejstarší osídlení sahá až do mladší doby kamenné (neolitu). Archeologické nálezy dokládají působení nejstarších zemědělců v českobudějovické oblasti již kolem roku 5000 před naším letopočtem. Rozsáhlé neolitické sídliště se nacházelo pouhých 6 kilometrů od dnešních Vlhlav, v okolí dnešního rybníka Dehtáře, což je dokladem prvního trvalého osídlení této části jižních Čech. Z širšího okolí Vlhlav též pocházejí nálezy upomínající na keltské osídlení (Čakov, Zbudov), časté jsou také nálezy pocházející z doby římské a z éry stěhování národů, tj. z 2. až 5. století našeho letopočtu (Zbudov, Dívčice, Zliv).
První písemná zmínka o Vlhlavech je z roku 1273, kdy Vlhlavy vlastnil vladyka Svatomír z Němčic. Jeho potomci vystavěli ve Vlhlavech někdy během 14. století (nejpozději počátkem 15. století) tvrz, která byla v následujících staletích ještě upravována. Její zbytky dnes již téměř nejsou patrné, zachovaly se jen náznaky někdejšího vodního příkopu a vnějšího obranného valu. Tvrzní zdivo bylo postupně rozebráno místními usedlíky a druhotně použito jako stavební materiál. Součástí tvrze byl hospodářský dvůr a malý pivovar.
Chronologický přehled:
- 1259 až 1273 držitelem vladyka Svatomír z Němčic;
- 1273 Přemyslem Otakarem II. zkonfiskovány vesnice Vlhlavy, Malé Chrášťany, Němčice a Tupesy Svatomíru z Němčic za nevěru ke králi a královským výnosem je přidělil vyšebrodskému klášteru;
- 1292 vesnice vráceny potomkům Svatomíra z Němčic;
- asi kol. r. 1320 rozdělení majetku mezi tři bratry - Vlhlavy připadly Abšíkovi, který zde zřejmě založil šlechtický dvorec;
- 1388 Oneš z Vlhlav zřídil velký Vlhlavský rybník;
- 1390 převzali Vlhlavy Přech z Čestic a Jan z Dubice, řečený Hrůza, který byl purkrabím na Helfenburce a založil větev Hrůzů z Vlhlav;
- 1420 Táborští v čele z Janem Žižkou dobyli tvrz a vypálili ji; Jakýsi Míka, kovář vlhavský vyznal 20.4. 1423 na mukách, že při obléhání tvrze sešel dolů k jakémusi Jindrovi z Bavorova (vojínu husitskému) a děl mu, že tvrz je slabě osazena a snadno dobytna. Mezi místními se traduje, že Žižka opravdu přikázal k útoku na tvrz, ale když husité vstoupili za hradby nenašli zde jedinou živou duši, protože všichni utekli tajnými tunely táhnoucí se na míle od tvrze.
- 1456 držitelem Jan řečený Koňata z Olešnice, který Vlhlavy odkázal Přibíkovi staršímu a Beneši z Chlumu;
- 1470 obsazena šternberským hejtmanem Hertvíkem z Ostrožna;
- 1482 synové Beneše z Chlumu prodali Vlhlavy Petru Kořenskému z Terešova;
- 6.1. 1548 Jiřík a Kryštof Kořenští prodali Vlhavy Janu Malovcovi z Malovic;
- v 15. nebo 16. století založen přilehlý rybník Kuchyňka (Kuchyňka byla založena ze strategických důvodů, tvrz tak byla přístupná jen z jedné strany);
- 1608 tvrz převzal Václav Malovec;
- 1622 Malovcům byl zkonfiskován majetek (tedy i Vlhavy) za účast na stavovském povstání;
- 1624 don Baltasar de Marradas koupil Vlhlavy a připojil k Hluboké nad Vltavou;
- 1654 po třicetileté válce, vesnice utrpěla značné ztráty na obyvatelstvu (12 domů z toho 6 pustých);
- 1661 koupili hlubocké panství Schwarzenbergové;
- 1677 poslední známá zmínka o vlhlavské tvrzi, již chátrající;
- 1784 až 1855 Vesnice Vlhlavy se evidují jako osada s panstvím Hluboká nad Vltavou;
- 18. a 19. století vznik drobné nepravidelné chalupnické zástavby na místě někdejší tvrze;
- 1850 až 1882 osada obce Plástovice;
- 1882 až 1962 samostatná obec;
- od 1.1.1963 osada obce Sedlec;
- ve druhé polovině 20. století zahlazeny poslední zbytky tvrziště.
Použitá literatura:
Jan Pešta: Encyklopedie českých vesnic II (Praha 2004)
Eliška Homolková: Dějiny Vlhlav a jejich kulturněhistorické souvislosti (nepublikováno, 2007)
moderniweb.com © 2018
