Vlhlavy

Historie

• Shrnutí
• 13.−14. stol.
• konec 14. stol. − 1455
• 1456 − 1482
• 1482 − 1548
• 1548 − 1619
• 1624 − 1661
• 1661 − 1848
• 1850 − současnost

Kořenští z Terešova ~ 1482 – 1548

autorka: Eliška Homolková

Rozsáhlý majetek Petra Kořenského z Terešova zahrnoval kromě výše uvedených statků, jež koupil od bratří Chlumských, i již silně zanedbané hrady Poděhusy a Újezdec či tvrz a dvůr Doubíčko (nedaleko Českých Budějovic; jedná se o někdejší majetek Hrůzů z Vlhlav).¹ Dvůr Poděhusy se zpustošeným hradem a vsi Podeřiště a Hlavatce s hájkem u Sedlce prodal Petru Kořenskému již roku 1481 Vok z Rožmberka, a to za 677 kop 8 grošů českých.² Hrad Újezdec koupil Kořenský v roce 1491 za 900 kop grošů od Jana z Újezdce.³ Petr Kořenský i jeho dědic však sídlili na Vlhlavech a starých hradů nedbali. Proto od těch dob obě tyto stavby neodvratně chátraly.

Petr Kořenský zemřel roku 1493 a byl pohřben ve farním kostele v nedalekých Němčicích. Majetek po něm převzali jeho dva synové, Jiřík a Václav.

V roce 1500 nastala mezi Jiříkem Kořenským z Terešova a vyšebrodským klášterem pře ohledně již několikrát zmiňovaných dávek vsi Temelína kostelu ve Strýčicích. Neshodu urovnal 23. srpna téhož roku Petr z Rožmberka. Vše zůstalo při starém: Obyvatelé Temelína nadále odváděli dávky strýčickému kostelu.

Václav Kořenský z Terešova obdržel již roku 1512 královský list, že může svobodně rozhodovat o svém majetku (víme, že Václav sídlil na Vlhlavech). K dělení někdejšího majetku Petra Kořenského z Terešova však došlo až později – někdy mezi lety 1520 až 1526.⁴

Toto dělení přisoudilo Jiříkovi Albrechtec s podacím, Němčice, Chrášťany, Temelím, Neznašov, Radějice, ves Újezdec a celé zboží strpské a sedlecké.⁵ Václav dostal hrad Újezdec s příslušenstvím, zboží vlhlavské a poděhuské včetně vsi Podeřišť, část Tupes,⁶ Tryskovic, Lhoty pod Horami, Albrechtce, Újezdce, Knína a Temelince, dále například některá mýta na Vltavě.

Tvrz, dvůr a ves v Sedlci prodali bratrům Kořenským ještě roku 1520 Ondřej, Petr a Heřman Sedlečtí od Dubu, a to za 1 150 kop grošů českých.

Jediným majitelem Vlhlav se tedy stal Václav Kořenský z Terešova. Zemřel 13. prosince 1539 a je pochován v kapli sv. Václava na Pražském hradě.

Je známo, že svou poslední vůli učinil v pátek před květnou nedělí roku 1537. Jako poručnici svých nezletilých dětí a správkyni rodinného majetku určil svou manželku Markétu z Dlouhé Vsi. Kdyby však nebylo možné, aby děti zůstaly u matky, měly být mladší děti svěřeny do péče dětem již plnoletým a každý potomek by pak měl matce posílat ročně 5 kop grošů. Pokud by tomu tak nebylo, měla Markéta plné právo nakládat podle své vůle s vesnicemi Truskovicemi a Podeřištěm včetně tamního mlýna.

Václav Kořenský z Terešova a na Vlhlavech měl kromě dcer pět synů. V roce 1546, což byl snad také rok úmrtí jejich matky Markéty, se bratři Kořenští v úterý po sv. Benediktu přiznali u úřadu desk zemských k majetku, který zdědili po otci. Zároveň také potvrdili někdejší rozdělení majetku mezi jejich otce Václava a jeho bratra Jiříka (po Jiříkovi dědili jeho synové Mikuláš, Jindřich a Šebestián). Toho roku byli starší synové Jiřík a Kryštof (o druhém synu Pavlovi se téměř nikde nemluví) již plnoletí a Adam a Jáchym byli ještě nezletilí.

Brzy však bratři Kořenští (de facto pouze starší bratři Jiřík a Kryštof jménem ostatních sourozenců) celý svůj společný majetek prodali, a to smlouvou ze 6. ledna 1548 (28. ledna byla smlouva potvrzena a uvedena v platnost vložením do desk zemských). Vlhlavské zboží, které tehdy tvořila tvrz Vlhlavy se dvorem poplužným a celou vsí, pustý hrad Újezdec s jeho příslušenstvím, pustý hrad Poděhusy, celá vesnice Podeřiště a platy v Tupesích, Truskovicích, Lhotě pod Horami, Albrechtci, Újezdci, Kníně a Temelinci včetně poloviny podací kostelního v Němčicích, dostalo jako svého nového majitele Jana Malovce z Malovic a na Dřítni.

Dvůr Doubíčko (o tvrzi již není zmínka) koupilo od bratrů Kořenských téhož roku město Budějovice.

Nejstarší z bratrů Kořenských, Jiřík Kořenský z Terešova, se oženil s Kristýnou z Dráchova. Právě tito manželé přestavěli tvrz v Komařicích v renesanční zámek a společně se synem Kristýniny sestry Anny, jež Kristýně později prodala svůj dědický podíl po otci, postavil Jiřík Kořenský tvrz v Sedle. Roku 1555 prodal Jiříkovi král Ferdinand I. ves Zborov, kde Jiříkův nejmladší syn Karel vystavěl tvrz.

Kryštof Kořenský z Terešova koupil v polovině 16. století již nepoužívanou tvrz Dvorec spolu s vesnicemi Dvorcem, Třebskem (dnes Třebíčko), Újezdcem, Jedovary a Rankovem.⁷ Za Kořenských byla tvrz Dvorec obnovena.

---

1. R. 1469 koupil Doubíčko Oldřich Hřebenář z Hřebene. Potomci jeho synovce Jana později tvrz a dvůr prodali za 500 kop grošů Petru Kořenskému z Terešova. Do desk zemských byl tento prodej zanesen až dodatečně, v roce 1495.
2. Hrad Poděhusy (jeho zbytky jsou patrné na vyvýšenině nad dnešní vesnicí Podeřištěm u Netolic) byl r. 1421 dobyt a vypálen Janem Žižkou. Od té doby již k obnově hradu nedošlo.
3. Hrad Újezdec postihl kolem roku 1470 podobný osud jako vlhlavskou tvrz. Roku 1471 jej obsadil Lev z Rožmitálu (tentokrát přívrženec krále Jiřího), a to na necelý rok, do příměří s Janem z Rožmberka. Po dlouhém soudním jednání dostal Újezdec jeho pravý majitel Jan z Újezdce v poměrně špatném stavu zpět a v r. 1491 jej prodal Petru Kořenskému z Terešova. Pozůstatky hradu Újezdce se nacházejí na břehu Vltavy asi 4 km severozápadně od Týna nad Vltavou, nad vesnicí Újezdem.
4. Dr. Tříska (Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy, Praha 1986) situuje dělení majetku mezi Václava a Jiříka Kořenské dokonce do doby po roce 1540. To je však velmi nepravděpodobné, protože Václav zemřel již r. 1539. Příčinou tohoto tvrzení je nejspíše domněnka A. Sedláčka ve starším vydání Hradů, zámků a tvrzí, že Václav Kořenský zemřel asi na přelomu let 1542/43.
5. Po smrti Jiříka Kořenského z Terešova a na Sedlci se r. 1540 na den sv. Valentýna rozdělili jeho synové o dědictví. Mikuláš získal zboží strpské a újezdské, Jindřich Albrechtice s podacím, Němčice, Chrášťany, Temelín, část Neznašova, Radějic a Újezdce a Šebastián zdědil zboží sedlecké. Roku 1563 prodal Sedlec i blízké Hlavatce Vilému z Rožmberka. Sedlec leží jen 2 km od Vlhlav. V době, kdy Neznašov patřil Jiříku Kořenskému z Terešova, patrně vznikl v této vesnici samostatný statek s dvorem a tvrzí. Na místě tvrze vznikl později zámek, ještě předtím – po Bílé hoře – však byla Kořenským tvrz zkonfiskována. Neznašov se nachází nedaleko Týna nad Vltavou.
6. Osud Tupes byl po většinu jejich historie úzce spojen s osudem Vlhlav. Tyto dvě vsi byly ve 13. století společně ve vlastnictví Svatomíra z Němčic, vyšebrodského kláštera i Onše z Vlhlav. Ve 2. polovině 14. století vlastnili ves vladykové z Tupes a od 2. poloviny 15. století patřily Tupesy opět k Vlhlavům.
7. Zchátralý hrad v Újezdci již patřil Janu Malovci z Malovic – Kryštof Kořenský tedy vlastnil nejspíše pouze vesnici Újezdec. Jedovary a Rankov koupil Kryštof jistě od manželky svého staršího bratra Jiříka, Kristýny z Dráchova, jež tyto vesnice zdědila po otci (či koupila jakožto dědictví od své sestry).