Vlhlavy

Okolí Vlhlav

• Fotogalerie
• Zakládání rybníků v budějovicko – hlubocké oblasti
• Vlhlavská rybniční soustava
• Vlhlavský rybník

Vlhlavský rybník

autorka: Eliška Homolková

Vlhlavský rybník patří mezi pět největších rybníků budějovicko – hlubocké soustavy a je desátým nejstarším rybníkem v jižních Čechách. V letech 1387-1388 se o jeho založení zasloužil vlhlavský vladyka Oneš. Nevíme však, kdo jej projektoval. Onšovu rybníku muselo ustoupit několik usedlostí náležejících vesnici Mahouši, jež byla pod správou zlatokorunského kláštera.

Od svého dokončení sloužil rybník kromě chovu ryb i k napájení příkopu vlhlavské tvrze. Část platů z výnosů chovu ryb ve Vlhlavském rybníce byla později Janem Hrůzou přidělena kaplanům němčického kostela. Rybník tedy po několik staletí – až do pozemkové reformy v roce 1920 – spravovala šlechta spolu s církevními představiteli němčického kostela.

Dnes zdejší rybníky spravuje Rybářství Hluboká, a.s., se sídlem v Hluboké nad Vltavou. Vlhlavský rybník slouží k chovu kaprů a výlov se zde koná jednou za dva roky.

Vlhlavský rybník má dnes 105 hektarů vodní plochy a je poměrně mělký. Vlhlavští „starousedlíci“ obvykle dělí jeho plochu na „jezero“ (většina plochy) a „loviště“ (tj. nejhlubší část zasahující do vsi). „Jezero“ je místy až dva metry hluboké (neustále se však zanáší bahnem), „loviště“ u stavidel dosahuje hloubky čtyř metrů.

Právě loviště stojí za pozornost, protože jeho východní břeh tvoří vlhlavská hráz, spojnice dvou částí vesnice. Navzdory velké ploše rybníka udivuje hráz svou délkou – je pouze asi 140 metrů dlouhá. Zato je však poměrně mohutná – její šířka dosahuje v koruně devíti metrů a u paty patnácti metrů, vysoká je tři až čtyři metry.

Hráz Vlhlavského rybníka je pravidelně osázena duby starými asi jedno století. Na přední straně hráze, omývané vodami rybníka, jsou vidět pečlivě vyskládané velké kameny. Stavidlo z dřevěných trámů a železa připomíná původní podobu této technické památky (na rozdíl od jednoduchých betonových „komínovitých“ stavidel ostatních zdejších rybníků). To nejzajímavější však není vidět: Málokdo ví, že potrubí Vlhlavského rybníka, vedoucí od stavidel skrz hráz do rybníka Kuchyňky, tvoří doposud podélně vydlabané dubové kmeny. Nad přelivem Vlhlavského rybníka na severním konci hráze se nachází kamenný mostek. Pod ním je dno přelivu opět tvořeno pečlivě vyskládanými balvany. Proud vody při povodni v roce 2002 dokonce vyčistil zanesené koryto za mostkem a odkryl ve skále vytesanou pravoúhlou stoku širokou asi 60 cm. Proud vody z přelivu Vlhlavského rybníka pak ještě nedávno volně stékal podél úpatí jeho hráze do malého rybníka Kuchyňky. V současné době již voda z přelivu může proudit vybetonovaným korytem. Tímto zásahem však byla nenávratně zničena původní vytesaná stoka, pozoruhodná technická i historická památka vlhlavské rybniční soustavy.

---

Použitá literatura:

1. Andreska, J.: Lesk a sláva českého rybářství, Praha 1997.
   
   
2. Kalný, A.: Jihočeské rybníky na starých mapách (Z fondů Státního oblastního archivu v Třeboni), České Budějovice 1989.
   
   
3. Riedl, M.: Jihočeské rybniční pánve. Turistický průvodce ČSSR, Praha 1967.